27. srpna - Pod hlavičkou Mladí národní demokraté byl magistrátu na 10. listopadu, v den výročí Křišťálové noci, ohlášen pochod bývalou židovskou čtvrtí v Praze. Při Křišťálové noci byly v Německu v roce 1938 zabity desítky Židů a desetitisíce skončily v koncentračních táborech. Ohlášeným účelem pochodu byl "protest proti účasti České republiky na okupaci Iráku".

25. září - Magistrát uvedl, že jen na základě tématu nemohl protest zakázat. Svolavateli navrhl jinou trasu pochodu.

1. října - Židovská liberální unie (ŽLU) ohlásila na 10. listopad akci v Pařížské ulici a pietní shromáždění v 15:00 na Staroměstském náměstí.

3. října - Pravicové sdružení posunulo termín na 17. listopad. Svolavatel akce Erik Sedláček v dopise tvrdil, že mezi výročím Křišťálové noci a akcí není žádná spojitost.

4. října - Magistrát pochod zakázal. Podle něj oznámený účel shromáždění "směřoval k výzvě k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti občanů ..." Úřad nemohl přijmout ani změnu termínu. Oznámení o průvodu po stejné trase podala již dříve ŽLU, a to na všechny dny od 5. října do konce roku.

19. října - Městský soud v Praze zrušil magistrátní zákaz pochodu, a to kvůli procesním chybám.

24. října - Za politicky a morálně nepřijatelnou akci označil pochod prezident Václav Klaus. Vyzval úřady, aby demonstraci extremistických skupin nedopustily.

- Pietní shromáždění k uctění památky obětí Křišťálové noci naplánovala na 10. listopadu ve 14:00 u Staronové synagogy pražská židovská obec. Chce při tom zabránit průchodu neonacistů.

25. října - Zastupitelé nesouhlasili s tím, aby se v Praze konaly demonstrace extremistů. Vyjádřili politování nad právním výkladem městského soudu, který úřední zákaz zrušil.

- Platforma Vlastimila Tlustého v ODS oznámila, že se zúčastní shromáždění před Staronovou synagogou. Poslanci ČSSD vyjádřili odhodlání přehradit trasu neonacistů vlastními těly.

26. října - Oznámení pochodu je podle magistrátu neplatné. Úředníci zjistili, že sdružení Mladí národní demokraté v den podání právně neexistovalo. Sdružení je rozhodnuto demonstraci uskutečnit bez ohledu na veškeré tlaky a represe.

29. října - Radikálové ohlásili osm nových tras průvodů v různých částech Prahy. Magistrát je následující den zakázal.

31. října - Extremisté pohrozili, že pokud jim neumožní pochod po náhradní trase, uskuteční průvod bývalou židovskou čtvrtí.

2. listopadu - Radikálové nesmějí pochodovat přes Hradčany. Městský soud jejich žalobu odmítl pro formální nedostatky.

5. listopadu - Nejvyšší správní soud konstatoval, že srpnové ohlášení Mladých národních demokratů bylo neplatné.

6. listopadu - Bezpečnostní rada státu za účasti prezidenta Klause se zabývala přípravami policie na zakázaný pochod extremistů.

- Kvůli demonstracím bude v ulicích v sobotu 1100 státních policistů a 300 strážníků. Uvedl to primátor Pavel Bém (ODS).

7. listopadu - Česko kvůli zakázanému pochodu spolupracuje se zahraničními partnery. Informoval o tom ministr vnitra Ivan Langer. České extremisty se prý chystají podpořit jejich soukmenovci ze zahraničí, především ze Slovenska a z Německa.

8. listopadu - Městský soud zamítl další dvě žaloby extremistů. Nadále tak platí magistrátní zákaz jejich průvodů z Tychonovy ulice na Hradčanské náměstí a z Karlovy ulice přes Mariánské a Malé náměstí na Anenské náměstí.