Na českých silnicích a železnicích se může brzy zastavit budování nových tunelů. Nepozorností poslanců se totiž ve stavebním zákoně změnila pravidla pro podzemní stavby. Ohrožena je například výstavba rychlého železničního koridoru z Prahy do Plzně.

Téměř dvacet pět kilometrů dlouhý tunel mezi Prahou a Berounem se nyní připravuje. A dlouho možná u příprav zůstane, pokud se bude vydání stavebního povolení řídit pravidly současného zákona. Ten sice platí už 18 měsíců, ale až teď stavebníci narazili na nechtěnou změnu paragrafů, která stavbu tunelů komplikuje.

"Nový zákon přestal rozlišovat mezi stavbou na zemi a pod zemí. To pro nás znamená, že musíme o stavbě jednat se všemi majiteli, kteří vlastní pozemek nad tunelem, i když na svém pozemku nikdy neuvidí jediného stavebníka. To jsme dříve nemuseli," říká mluvčí Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Pavel Halla.

Starý stavební zákon přikazoval stavebníkům, aby jednali pouze s majiteli pozemků v blízkosti tunelových portálů nebo větracích šachet. Tedy v místech, kde podzemní stavba vystupuje na povrch.

"Zatímco podle starého zákona bychom o tunelu do Berouna jednali zhruba s 230 vlastníky, nyní jich musíme oslovit asi 1400," uvedl Halla. Tunel je jedinou možností, jak provést novou rychlou trať z Prahy do Berouna chráněnou oblastí Český kras.

Nepříjemný omyl

Změny v zákoně přitom vznikly omylem, zřejmě nepozorností politiků při zpracování pozměňovacích návrhů. "Nepamatuji si, že by se to při schvalování zákona řešilo. Jeho cílem mělo být zjednodušení, nikoliv přidělání komplikací. Nemyslím si, že to byl úmysl," řekl HN bývalý poslanec KSČM František Beneš ze sněmovního výboru, který měl projednání nového zákona na starosti. Totéž přiznává i poslanec ODS Pavel Hrnčíř, který dělal ve sněmovně k zákonu zpravodaje.

Až zpětně vydává Hrnčíř neúmyslnou změnu za užitečnou úpravu. "Nemyslím si, že je to špatně. Pokud se pod vaším pozemkem hloubí tunel, máte právo do toho zasahovat. Co kdyby se tunel propadl, jako se to stalo u tunelu Blanka v Praze," tvrdí Hrnčíř.

Za užitečný pro vlastníky pozemků hodnotí omyl odborníci na správní právo.

"Že se stavba nedotkne pozemku na povrchu země, ještě neznamená, že se ho nedotkne vůbec. Kdyby si chtěl někdo vybudovat třeba podzemní garáže, a přitom už pod jeho pozemkem vedl tunel, může tím být omezen," vysvětluje Stanislav Kadečka z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Své opodstatnění má nová úprava i podle právníka Jana Kopřivy. "Zejména v případech, kdy je tunel ražen pod městskou zástavbou, může být ohrožena statika budov. A vlastník je potom bezesporu účastníkem řízení," tvrdí.

Změna v nedohlednu

Stavitelé tunelů ovšem vidí celou věc jinak. Kromě toho, že vyjednávání s majiteli pozemků zdržuje výstavbu, někdy není možné se s nimi vůbec spojit.

"Odezva vlastníků je velmi nízká. V případě tunelu na trati z Rokycan do Plzně je asi třetina zásadně proti a třetina vůbec nereaguje," říká Halla.

Změněná pravidla ohrožují také modernizaci pražského metra. Už letos se má prodlužovat trasa A. "Stavební řízení bude značně obšírnější a složitější," připouští vedoucí speciálního stavebního úřadu magistrátu Jiří Archmann.

Ministerstvo pro místní rozvoj již připravilo novelu stavebního zákona, která by kromě jiných úprav měla odstranit i problematická ustanovení pro výstavbu tunelů.

"V tom zákoně, který nyní platí, se bohužel nesplnila základní premisa, že by se měl pro občany i investory značně zjednodušit," říká poslanec ODS Václav Mencl. Projednání novely v parlamentu je ovšem ještě daleko. "Pokud bude zkráceno funkční období sněmovny, návrh se už projednat nestihne. Celá věc se tedy bude muset vyřešit nejspíš až v příštím volebním období," řekl Mencl.

DO BEROUNA. Vizualizace tunelových portálů v pražských Hlubočepech má zatím ke skutečnosti daleko. Nová komplikace v zákonu znamená nejspíš odložení stavby.