Honduraský prezident Manuel Zelaya, kterého v neděli svrhla armáda, našel azyl v Kostarice -krátce po jeho příletu ho zde přivítal venezuelský prezident Hugo Chávez. Do čela země ještě v neděli honduraský parlament dosadil svého dosavadního předsedu Michalettiho.

Honduraského prezidenta Manuela Zelayu v neděli v jeho paláci zatkli vojáci a nechali přepravit do Kostariky. V tomto státě už Zelaya údajně požádal o azyl. Převrat vyhnal do ulic tisíce stoupenců svržené hlavy státu. V noci na pondělí vyrostly ve městě barikády, v okolí prezidentského paláce se ozývala střelba. Nový prezident proto už stihl vycházet dvoudenní zákaz vycházení v nočních hodinách.

Faktický státní převrat se odehrál těsně před začátkem sporného referenda, díky němuž levicový prezident chtěl získat souhlas ke změně ústavy a možnost zůstat ve funkci i po vypršení mandátu.

Podle Zelayova osobního tajemníka vojáci o víkendu obklíčili prezidentovu rezidenci, odzbrojili ochranku a hlavu státu zadrželi. Pak prezidenta odvezli na leteckou základnu na předměstí hlavního města Tegucigalpy. Podle agentur byl odtud přepraven do Kostariky.

Příznivci v ulicích

Poté, co se rozšířila informace o tom, že Zelaya byl poslán do exilu, se před prezidentským palácem shromáždili demonstranti. Prezidentovi příznivci měli na sobě trička s nápisem "Ano" na podporu referenda. Dav blokoval hlavní ulici a házel kameny. Na vojáky pokřikoval "Zrádci, zrádci". Ulicemi prý projížděly tanky a vojenské automobily. Policie proti protestujícím údajně použila slzný plyn.

Prezident na včerejšek vyhlásil referendum o ústavních změnách, které by mu umožnily zůstat v čele země. Plebiscit však vyvolával spory a napětí. Armádní velení Zelayovi odmítlo pomoci všelidové hlasování uspořádat. Prezident vzápětí nejvyšší velení odvolal, ale soud nařídil jeho návrat. Zelaya prohlásil, že soudní nařízení neuposlechne. Šéf generálního štábu Romeo Vásquez Velásquez už před několika dny oznámil, že referendum podpořit nemůže. Současně ale vyloučil možnost převratu.

Státní zastupitelství a nejvyšší soud označily plebiscit za nezákonný, i když jeho výsledek není právně závazný. Podle justičních odborníků jde o součást snah prosadit změnu základního zákona země neústavní cestou.